iEncyklopedie.cz

Sekta odpadlá od katarů působila od r. 1135 (první písemné doložení) až do začátku 14. století v jižní Francii. Její příznivci se hlásili k arianismu). Od bogomilů převzala kolem r. 1170 radikálně dualistické učení inspirované gnózí. Sekta, vyžadující organizační uzavřenost, pohlavní zdrženlivost a nejpřísnější vegetariánskou výživu, byla i proto, že ji trpěli ve šlechtických kruzích (hrabata z Foix), po roce 1208 Římem pronásledována. O jejich obrácení se pokoušeli svými kázáními dominikáni a Bernard z Clairvaux, zanikla však teprve za křížové výpravy, kterou vyvolal papež Inocenc III., a po dobytí jejích "biskupských" center. Zánik sekty zpečetila inkvizice.