Apologetika

Kategorie: křesťanství

Z řec. apologhéisthai, »bránit«. Teologická disciplina, která si klade za cíl ospravedlnit a bránit víru ( - teologie). Od počátků křesťanství existovali různí apologeté, kteří psali proti - pohanům a - židům. První - apologie měly téměř vždy podobu výzvy k vládci nebo podobu nabádání nevěřících. První spisovatel tohoto druhu byl Atéňan Quadratus, který kolem r. 125 předložil císaři Hadriánovi apologii křesťanství. Největším apologetou ve 2. stol. byl sv. Justin (Apologie první, Apologie druhá, Dialog s Trifonem). Apologetickým dílem je Dopis Diognetovi od neznámého autora, v němž se vysvětlují rozdíly mezi pohanským a křesťanským kultem ( - liturgie) a ideál života křesťanů. Tertuliánovo Apologeticum v latinském jazyce je mistrovská právnická obrana křesťanství. Významnými středověkými autory a. jsou sv. Izidor ze Sevilly, sv. Jan Damašský, sv. Tomáš Akvinský (Suma proti pohanům). V novější době zaznamenala široký ohlas a. díla Blaise Pascala (Pensées sur la religion), sv. Alfonse Maria z Liguori, Chateaubriandova (Le Génie du Christianisme). V současnosti není apologetika považována za samostatnou vědu, ale za část - fundamentální teologie, která má za úkol zjišťovat a zpracovávat důvody hodnověrnosti křesťanství.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz