Astrologie

Kategorie: religionistika

Člověk odedávna pozoruje nebe. Úkolem "hvězdopravectví" je snaha vykládat bytí a osudy bohů a lidí z postavení hvězd. Za tím stojí předpoklad, že mezi nebeským a pozemským děním je pochopitelně uspořádaný vztah. Zkušenost, že člověk, má-li být úspěšný, musí vědět, který časový okamžik je pro které jednání příznivý, ovlivnila úsilí o kalendářní vědu, jak ji už mayská kultura přivedla k největšímu rozkvětu. Pokusy zaznamenávat přirozené členění časových cyklů podle pohybu nebeských těles a výsledky těchto pozorování využívat prakticky existují téměř ve všech kulturách světa. Číňané např. dávají do vztahu všecky pozemské věci komplikovaným způsobem s pohyby nebeských těles v čase. Znalost těchto vztahů dává člověku určitou moc, protože podle ní se udělují pokyny ke konkrétnímu jednání. Z toho důvodu byl např. v Indii král bez astrologů "nocí bez lampy", a ještě dnes pracují brahmáni na buddhistických dvorech Zadní Indie jako astrologové. Základy moderní astrologie pocházejí z Babylónie a Egypta. Umění astrologie pěstovali Arabové a Židé, ta doznala dalšího rozšíření křížovými výpravami do Evropy. Zvláště astronomické knihy řeckého přírodovědce Ptolemaia působily trvale na evropské vnímání. Tetrabiblos (kolem r. 150), ještě dnes astrology používaná "bible astrologů", ovládala v končícím středověku a raném novověku západní myšlení. V kultuře renesance hrála astrologie na panovnických dvorech vedoucí úlohu. V Čechách měla nejvýznamnějšího podporovatele na Pražském hradě v císaři Rudolfu II. S rozvojem přírodních věd od raného novověku ztrácela astrologie pozvolna na významu. Katolická církev se stavěla k astrologii, chápané jako neúčastná determinující kosmická moc, vždy odmítavě, i když nelze popírat vliv astrologie na církevní stavby a symboly světců. Astrologii např. Tomáš Akvinský zcela neodmítal, reprezentovala však pro něho vědomí ohraničenosti lidské svobody. Před astrologií varuje už bible (Jeremiáš 10, 2 nebo List Galaťanům 4, 3, 10 násl.). Chápání astrologie jako závazných směrnic k životu hodnotí dnes křesťanské církve jako pověru.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz