iEncyklopedie.cz

Překlady původního biblického textu do jiných jazyků začaly Septuagintou v době helénismu: překladem Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny. Ve středověku se stal latinský překlad Vulgata oficiálním překladem. Na ní spočívají i rané překlady do němčiny. Teprve Lutherova bible zohledňuje originální texty (hebrejský Starý zákon, řecký Nový zákon). Do staroslověnštiny překládali bibli sv. Cyril a Metoděj. Nejstarší staročeský překlad ze 14. stol. se dochoval ve čtyřech rukopisech: v bibli Leskovecké, Hlaholské, Olomoucké a Litoměřicko-třeboňské. Známý je překlad pořízený Českými bratřími: šestidílná Kralická bible (1579-1594). Katolickým protějškem jí je Bible Svatováclavská (1677-1715). V tomto století je významná Bible Česká (1917-25); ekumenický překlad bible (dílo rozsáhlé interkonfesionální skupiny souhrnně vydáno r. 1979) a překlad katol. biblisty Václava Bognera, který se používá v katolické liturgii (postupně v 70. a 80. letech, zatím není kompletně přeloženo).