Biskup

Kategorie: křesťanství

Slovo je odvozeno z řeckého episkopos - strážce. V římskokatolické církvi je chápán jako představený církevní obce (místní církve) a nástupce apoštolů. Je pod autoritou papeže, který ho zpravidla také jmenuje, nejvyšší hlavou v čele biskupství. Svátost se předává z biskupa na biskupa při svěcení (apoštolská posloupnost - sukcese). Za pomoci dómské kapituly spravuje biskup svou diecézi, kterou musí každých pět let vizitovat; zde vykonává nejvyšší duchovní soudní pravomoc, moc učitelskou a světící. Jako znamení své hodnosti nosí kříž na prsou, biskupský prsten; berlu, a mitru při bohoslužbách. Funkce úřadu je podobná ve východní církvi, avšak biskup je volen z okruhu kněžských mnichů. Anglikánská církev trvá výslovně na svátostném stupni svěcení, jako je tomu u katolického biskupa. Přesto je biskup na návrh arcibiskupa jmenován vládou. Světský význam biskupského úřadu se stává zřetelným také tím, že 24 biskupů je zastoupeno jako duchovní šlechtici v horní sněmovně. V Německu nechápe evangelická církev úřad zemského biskupa jako svátostný stupeň svěcení. Je jedním ze čtyř orgánů vedení církve na stejné úrovni. K funkci vrchního pastýře patří mj. kazatelské právo ve všech obcích, instalace proboštů a děkanů, vizitace obcí a dohled na čisté učení. Viz též episkopalismus, episkopát.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz