Bouše, Bonaventura Zdeněk
Kategorie: osobnost
Místní zařazení: Československo
Časové zařazení: 20. století
(1918–2002), teolog, liturgik, člen řádu menších bratří, narozený v Plzni. Vysvěcen byl v roce 1942. Zprvu sloužil jako kaplan ve Veltrusích u Prahy. Roku 1946 vstoupil do řádu menších bratří a zároveň studoval filozofii a teologii. Slavné sliby složil v roce 1950. Poté byl zatčen a internován ve sběrném táboře v klášteře v Želivě. Po jeho zrušení roku 1957 pracoval v různých civilních zaměstnáních, nakonec jako odborný asistent v Ústavu teorie a dějin umění. V roce 1968 dostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby (kázal u Panny Marie Sněžné a v Záběhlicích, kde pečoval o farní obec), který mu byl odňat koncem roku 1973. V době Pražského jara přednášel na fakultě v Litoměřicích. Po podpisu Charty 77 dostal výpověď ze zaměstnání, stal se nočním hlídačem. Po roce 1990 vypomáhal v duchovní správě v Ústí nad Labem, od roku 1999 žil v Praze. Nakladatelství Oikuméné vydalo jeho texty pod názvem Epilegomena (2000).
Heslo převzato z publikace: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století vydané nakladatelstvím CDK www.cdk.cz
Copyright iEncyklopedie.cz

Malý slovník osobností Českého katolicismu 20. století s antologií textů
Malá katolická liturgika
Epilegomena
Odkaz a vzpomínky