Bůh

Kategorie: religionistika

Nadzemská, nesmrtelná a všemohoucí bytost je chápána rozdílně podle toho kterého náboženského vyznání nebo duchovního nazírání. Zpočátku bylo asi uctíváno slunce, měsíc a hvězdy jako božstva, resp. nebeské mocnosti. Motivy takového astrálního náboženství převzal polyteismus; znal nadzemské bohy a bohyně, kteří tvořili většinou rodinný svazek (pod jednou hlavou) a na něž byla rozdělena "příslušnost" pro různé pozemské "záležitosti", např. pro plodnost, válku, lásku, osud, počasí. Podle chápání biblické víry založené na zjevení (viz bible, monoteismus) je Bůh (viz Jahve, Alláh) absolutní Já, které nařizuje: "Nebudeš mít jiných bohů" (Exodus 20, 3). Tohoto Boha vzývají např. křesťané jako "Otce Všemohoucího, Stvořitele nebe a země" (viz apoštolské vyznání víry). Zatímco až potud křesťanství souhlasí s židovstvím a islámem, je víra v božství Ježíše Krista a Ducha svatého (Nejsvětější Trojici), rozlišujícím znamením. Monoteisticky byly založeny také nauky o Bohu řecké filozofie (viz Platón, Aristotelés, Plótínos), která byla proto ve středověké scholastice považována za "služku teologie"; k této tradici patří filozofické chápání Boha jako prapříčiny a ztělesnění Dobra, Pravdy a Krásy. "Bůh filozofů", tj. Bůh, jak ho mohl poznávat už čistý rozum, je chápán jako první příčina všeho bytí ("prima causa"), jako nepodmíněné, ze sebe existující absolutní bytí. Pro jiné proudy uniká Bůh rozumovému poznání nebo vede do paradoxů (viz negativní teologie, mystika); tak dochází např. Mikuláš Kusánský k formulacím jako "Nejiný", "koincidence protikladů", aby opsal Boha v pojmech. Důsledkem oddělení teologie a vědy, byl deistický Bůh, který má se světem co do činění jen potud, že ho jednou uvedl v chod jako hodinový stroj, aby ho pak ponechal sobě samému. Jiní zastánci osvícenství, protože nadpřirozené zjevení Boha nepovažovali za možné, navrhovali "přirozené náboženství", v němž Bůh funguje jako ručitel mravního řádu. V tomto smyslu vyslovil Voltaire: "Kdyby nebylo Boha, museli bychom si ho vynalézt". Moderní ateismus nevidí v Bohu nic jiného než dosud nepochopenou plnost lidského bytí. Panteismus ztotožňuje Boha s přírodou, spatřuje tedy původ nadzemského v pozemském. Viz též všemohoucnost Boží, vševědoucnost Boží, všudypřítomnost Boží, vůle Boží.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz