Celibát

Kategorie: křesťanství

Z lat. slova caelibatus, odvozeno z caelebs, »neženatý«. Podle možností doporučován v posvátných textech (srov. Mt 19,12: celibát »pro nebeské království«, 1 Kor 7,7, 1 Kor 7,32-34), zpočátku nebyl zřejmě c. pro posvátné služebníky povinný, navzdory vysokému mínění o zdrženlivosti. První - zákon, který se touto otázkou zabýval, byl kán. 33 - synody v Elvíře (Granada, krátce po r. 300), který vysvěceným in sacris nařizoval naprostou zdrženlivost pod - trestem sesazení. Nezakazovalo se - manželství, ale provádění pohlavního styku. Druhá synoda v Trulle (692) ustanovila, že - kněží a - jáhnové se mohou oženit pouze před vysvěcením. První - lateránský koncil (1123) a 2. lateránský koncil (1139) potvrdil neplatnost manželství kněží a zavedl tak c. do - latinské církve pro všechny - kleriky tak, jak platí dodnes. Církev považuje kněžský c. za stav naprosté připravenosti ke službě Boží a za předzvěst konečné situace lidstva. U ortodoxních církví a ve východních církvích sjednocených s Římem se zákaz manželství vztahuje pouze na - biskupy.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz