Chalcedonský koncil

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: koncily významné události

Časové zařazení: rané křesťanství 5. století

Čtvrté ekumenické biskupské shromáždění (r. 451), které svolal císař Marcián do města na maloasijské straně Bosporu, bylo zcela řízeno legáty papeže Lva I. Velikého. Již při prvním sezení byl obžalován alexandrijský patriarcha Dioskuros, při třetím byl sesazen. Koncil formuloval christologické dogma: "Všichni jednomyslně hlásáme jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, dokonalého v božství a dokonalého v lidství, ve dvou přirozenostech, nesmíšených a neproměněných, nerozdělených a neodlišných, které se setkávají v jedné osobě" (viz hypostatická unie). Tím byly odmítnuty nauky nestoriánů a monofyzitů jako bludné. Tento koncil neuznávají starobylé církve východu: syrská, koptská, etiopská, indická, arménská a nestoriánská.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

rané křesťanství

koncily

5. století

významné události



Copyright iEncyklopedie.cz