iEncyklopedie.cz

Z řec. ekklésia, a logia, »věda (teologická), jejímž předmětem je církev«. Někteří soudí, že o pravé e. lze hovořit teprve od 14. stol., kdy - augustinián Jakub z Viterba napsal spis De Regimine Christiano (1301-1302). Největší rozmach doznala e. ve 20. stol., především díky 2. - vatikánskému koncilu, který představuje velkou eklesiologickou syntézu, v níž se objevují tři motivy: - koinonia (společenství), - diakonia (služba) a martyria (svědectví).