iEncyklopedie.cz

Starozákonní prorok 9. stol. př. Kr. (hebr. Elíšá) bojoval za králů Achaba a Achazjáše v severní říši Izraele proti kanaanejskému bohu Baalovi. Eliášovo jméno, které znamená "Mým Bohem je Jahve", vyjadřuje jako program výlučné uctívání Jahveho; Eliáš neustupuje ani před tvrdými opatřeními. O jeho životě a působení zpravuje bible (1. kniha Královská 17 až 2. kniha Královská 2), přičemž obsahuje kromě historických rysů i mnoho legend. Eliáš je největším prorokem severní říše. Jeho biblický význam se ukazuje i v tom, že byl vzat v ohnivém voze do nebe. V Novém zákoně se zjevuje spolu s Mojžíšem při Ježíšově proměnění na Hoře Tábor (Marek 9,2-13). Proroka Eliáše považují karmelitáni spolu s Pannou Marií za svého hlavního patrona.