Eskymácké náboženství

Kategorie: religionistika

Místní zařazení: arktida

Obyvatelé arktické oblasti, od Grónska a Labradoru na východě až k Beringovu moři na západě, byli svými sousedy nazýváni "Eskimo", což znamená "žrouti syrového masa". Oni sami se nazývali lidmi "Inuit". Náboženství Inuitů, kteří žili jako lovci a sběrači, se vyznačuje těsným spojením člověka a zvířete. Každé lovné zvíře má duši, se  kterou je nutno zacházet s respektem, aby se mohla zase vrátit do moře a být znovu chycena. V jižním Grónsku se lebka skoleného medvěda v domě natáčí ve směru, z něhož medvědi přicházejí, aby duše zase našla cestu domů. Také lov velryb je spojen s velkými slavnostmi. Avšak více než kultické praktiky určují život Inuitů tabu. Jejich překročení přináší ztrátu loveckého štěstí, nemoc nebo smrt. Aby ochránili děti před následky porušení tabu, získávají prarodiče od šamanů amulety. Jako zprostředkovatel mezi světy hraje šaman (angakok) ústřední úlohu. Ve stavu tranzu může odhalit příčiny nemoci a léčit ji. Působí také jako pomocník při lovu a přivolává prostřednictvím svých zvířecích pomocných duchů v magických ceremoniích lovnou zvěř. Sedna, bohyně moře a paní zvěře pobřežních Eskymáků, žije na dně moře. Když se lidé chovají špatně, nepustí ze svého domu žádná zvířata a sesílá mlhu. V takových případech k ní musí šaman sestoupit a uchlácholit ji. Na Baffinových ostrovech se dokonce koná před podzimními bouřemi rituální usmrcení Sedny.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika

arktida



Copyright iEncyklopedie.cz