iEncyklopedie.cz

Lat. exemptio (z ex a emere, »vyjmout«). Kanonické ustanovení, podle kterého může » - papež z důvodu svého prvenství nad celou církví s ohledem na obecný prospěch vyjmout řeholní společnosti zasvěceného života z pravomoci místních - ordinářů a podřídit je pouze sobě nebo jinému církevnímu - představenému« (CIC 591).