Exkomunikace

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: církevní právo

Z lat. excommunicare, »vyloučit (věřícího) ze společenství«. E. je prvním a nejtěžším nápravným trestem, který církev udílí za závažné přestupky (odpadnutí od víry, blud, rozkol, potrat...). Trest je věřící zbaven plnosti církevního života, je omezen ve výkonu svých práv a nesmí se podílet na duchovních dobrech. V praxi to znamená, že exkomunikovanému se zakazuje: a) jakákoli účast formou služby na - mši a všech ostatních bohoslužbách, b) udělovat - svátosti a - svátostiny a přijímat svátosti, c) zastávat církevní úřady, služby, úkoly nebo konat úkony řízení, které, pokud by byly uděleny, jsou nedovolené (CIC 1331, par. 1).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

církevní právo



Copyright iEncyklopedie.cz