iEncyklopedie.cz

Příjmením se jmenoval Palau y Quer. Narodil se 29.12.1811 v obci Aytona ve španělském kraji Lérida. R. 1832 vstoupil k bosým karmelitánům a r. 1836 byl vysvěcen na kněze. Své řeholní a kněžské povolání přijímal za dramatických politických okolností: vláda prosazovala ateismus, zemí zmítala občanská válka (včetně násilí na klášteřích), řehole byly r. 1835 zrušeny zákonem. Nedlouho po vysvěcení byl donucen k vyhnanství a k exklaustraci: již na celý život se musel vzdát komunity a hábitu.
Do vlasti se mohl vrátit r. 1851 a hned založil v Barceloně "Školu ctností", vzor katechetické výuky. Znovu byl vyhoštěn, šest let strávil na ostrově Ibiza. V samotě El Vedrá žil pohnutými osudy církve, ponořen do jejího tajemství. Pak horlivě apoštoloval po souostroví Baleáry, konal lidové misie, šířil úctu k Panně Marii Karmelské, založil dvě kongregace, nesoucí její jméno, mužskou a ženskou. Stejně horlivě se modlil a svůj hluboký vztah k modlitbě předával i druhým.
Po svatém životě naplněném obětavou službou zemřel v Tarragoně 20. března 1872. Za blahoslaveného jej prohlásil Jan Pavel II. v r. 1988. Bosý Karmel slaví jeho památku 7. listopadu.
Text převzat z Propria Denní modlitby církve Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské.