Germános I. Konstantinopolský

Kategorie: osobnost křesťanství

Časové zařazení: 7. století 8. století

Germanos I. Konstantinopolský se narodil asi roku 635 a dožil se téměř sta let. Jako biskup v Kyziku se v roce 712 podvolil nátlaku císaře Filippika Bardana (711–713; Armén přiklánějící se k monofyzitismu) a přiklonil se k monotheletismu. Když se v roce 715 stal patriarchou, dal na konstantinopolské synodě znovu vyhlásit „dvě vůle“. Císař Lev III. (též Leon Isaurijský, 717–741) ho v roce 730 sesadil kvůli jeho kladnému vztahu k obrazům. Zemřel roku 733.
V aktech koncilu z roku 787 se nacházejí jeho tři dogmatické listy; jsou důležité pro počátek sporu o obrazy. Čtvrtý list (Ad Armenios) obhajuje nauku o dvou Kristových přirozenostech. Dialog O trvání života (De vitae termino) hájí božskou Prozřetelnost. Ve spise O bludech a synodách (De haeresibus et synodis) skládá k sobě na jedné straně bludy a na druhé synody, jež se proti nim konaly.
Spis patrně s titulem Skutečná obnova, o němž referuje Fotios, se ztratil. Bránil Řehoře z Nyssy proti námitce, že učil apokatastasis pantón tvrzením, že odpovídající pasáže v jeho spisech měly být podvodně upravené. – Kromě toho se zachovaly homilie a církevní písně.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

8. století

křesťanství

7. století



Copyright iEncyklopedie.cz