iEncyklopedie.cz

Programovým spisem o církevní reformě, která vyšla v 11. stol. z Cluny, je Dictatus papae od papeže Řehoře VII. Církevní reforma byla reakcí na státní útoky proti církvi, na počínající scholastiku, na hereze a odloučení Byzance r. 1054. Spor dosáhl svého vrcholu útokem na tradovaná královská a císařská práva (viz spor o investituru, Jindřich IV.) a vedla k uspořádání církevní hierarchie, stojící výlučně pod primátem papeže v Římě. Přísné dělení na kněze a laiky dovolilo kurii nakonec odloučit církevní právo od světského. To vytvořilo nový vztah politicko-státní moci ke katolické církvi, která nemá vazbu na mezinárodní právo, což dodnes dává popud k různicím.