iEncyklopedie.cz

Tato náboženská praxe sahá k uctívání hrdinů a králů jako polobožských bytostí až do mykénské doby Řecka. Rozšíření homérských eposů učinilo kult hrdinů s excesivními slavnostmi mrtvých a obětmi mrtvých populárním. Vynikající osobnosti, jako zakladatelé měst nebo válečníci, požívali téměř božské úcty, ale byli oddělováni od olympských bohů. Byli zvláštními bytostmi, jejichž přímluv se lidé snažili dosáhnout. Původně se tento kult konal u hrobu hrdiny, později vznikaly samostatné kaple (heroón) s obětními oltáři.