Hvězdy

Kategorie: religionistika

V obrazcích a pohybech hvězd nachází myšlenka všeobjímajícího kosmického řádu svůj viditelný výraz. Nejranější svědectví náboženské kosmologie a hvězdářství jsou v kulturách Mezopotámie. Jim vděčíme za umění hvězdopravectví (viz astrologie), za vytvoření zvěrokruhu, dělení nebe na "domy" a na sedm poschodí, i na planetární týden. Podle starobabylónského názoru měla všechna pozemská města, ba dokonce řeky Eufrat a Tigris, svůj nebeský vzor ve hvězdách. Podle představ o duši a o onom světě je u mnoha náboženství duše příbuzná s hvězdami: po smrti se duše vrací zpět do své nebeské vlasti nebo se sama změní v hvězdu. To, že hvězdy jsou božské mocnosti a mají vliv na náš lidský osud, pochází rovněž ze starobabylónských představ. Všude ve starém Orientě mělo hvězdné náboženství své přední místo. Vedle slunce a měsíce byla zvláště Venuše ve své dvojí podobě, jako jitřenka a večernice, předmětem uctívání. Ještě novoplatonismus a raně křesťanská teologie spatřují v souhvězdích viditelný nebeský stát jako odraz neviditelného božského dvora.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika



Copyright iEncyklopedie.cz