Indonéské náboženství

Kategorie: religionistika

Místní zařazení: Indonésie

K nejdůležitějším ostrovům v jihovýchodní Asii mezi Tichým a Indickým oceánem patří Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes a Filipíny. Náboženské představy jejich obyvatel se vyjadřovaly ve dvou mytických tématech, která vypravují o "svatém sporu" nadsvěta a podsvětí, v nichž dva bohové zničili strom života, a tím se sami usmrtili. Po zničení tohoto prvního světa vznikli lidé. "Mýtus o světových rodičích" vypráví o stvoření světa původní svatbou mužského principu nebe a ženského principu země. Rituální a kultovní jednání, především "velká slavnost" Ngadju-Dajaků na Borneu, sloužila ke zpřítomnění mytického dění. Mýty se projevovaly marnotratnými slavnostmi. Vedoucím rituálů byl kněz, jemu příslušelo také léčení nemocných a výklad věšteb. Úřad kněze Ngadju-Dajaků, bazira, vykonávali většinou homosexuální muži, kteří nosili ženské šaty. Bazirům pomáhaly baliány, kněžky. Společně představovali nejvyšší bohy, prarodiče, jejichž spojení napodobovali v sakrální prostituci. V systému víry indonéských přírodních národů převládala koncepce dvou duší: duše života obsahovala sílu člověka, duše mrtvých se musela vrátit cestou plnou nebezpečí do říše mrtvých, přičemž onen svět představoval idealizovaný tento svět, v němž zůstává zachován sociální řád a rozvrstvení. Ne každý mrtvý však mohl vystoupit k předkům. To bylo vyhrazeno osobám vysoké hodnosti nebo úspěšným lovcům lebek. Ve speciální iniciační ceremonii přijímali mrtvého do řady předků. Za to museli obětovat hlavu nepřítele. Záležitosti, jako např. stavba domu náčelníka nebo vesnického chrámu, i neúroda, vyžadovaly takovou oběť, která zvyšovala plodnost a znovu nastolila kosmický pořádek.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

religionistika

Indonésie



Copyright iEncyklopedie.cz