iEncyklopedie.cz

Tímto církevním trestem kanonického práva se kněžím zapovídá slavit pro věřící bohoslužby a udělovat svátosti. Rozlišuje se mezi osobním interdiktem, který postihuje jednotlivé osoby nebo skupiny (ale na rozdíl od exkomunikace nevylučuje z církve), a lokálním interdiktem, který platí pro určitá místa, např. města nebo země. Největšího významu dosáhl interdikt, známý od raného středověku, ve 12. - 15. stol. jako nástroj moci papežů a biskupů (např. 1208 interdikt na Anglii, 1324 na Francii, 1412 na Prahu).