Interdikt

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: církevní právo

Z lat. interdictum, »zakázáno«. Přestože jde o závažný nápravný trest, jde o trest lehčí, než je - exkomunikace, neboť neznamená vyloučení z církevního společenství. Spočívá v tom, že daným osobám (i. osobní) nebo v daných místech (i. místní) je zakázáno provádět bohoslužby a obřady nebo se jich účastnit. - Kodex kanonického práva vyjmenovává různé případy, ve kterých může být pohroženo i.: např. tomu, kdo »veřejně vyvolává odpor podřízených nebo nenávist vůči - Apoštolskému stolci nebo vůči - ordináři pro nějaký úkon církevní moci nebo služby, nebo podněcuje podřízené k neposlušnosti vůči nim« (CIC 1373), tomu, kdo »se stane členem sdružení, které brojí proti církvi« (CIC 1374), tomu, kdo »za použití svatokupectví uděluje nebo přijímá - svátost« (CIC 1380). Kromě toho upadá do i. ipso iure, »kdo použije fyzické násilí proti - papeži« nebo »proti - biskupovi« (CIC 1370).