iEncyklopedie.cz

Prorok Izraele působil ve druhé polovině 8. stol. př. Kr. Podle legendy v Talmudu zemřel jako mučedník v Betlémě. O svém povolání říká (Izaiáš 6, 1 násl.): "Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka." Potom, co se seraf dotkl jeho "nečistých rtů" "žhavým uhlíkem", byl připraven k poslání. To spočívalo na jedné straně v obžalobě vedoucí vrstvy svého národa z pýchy a předpovědi jejího zániku. Na druhé straně spočívalo v zaslíbení, že Jeruzalém zůstane ušetřen okupace Asyřanů, kteří právě (r. 722 př. Kr.) obsadili severní říši Izraele. Starozákonní kniha Izaiášova se týká jen v kapitolách 1 - 39 proroka toho jména; od kapitoly 40 jde o takzvaného Deutero-Izaiáše a nakonec ještě o "třetího Izaiáše" (Tritoizaiáš).