Izidor ze Sevilly

Synonyma hesla: Izidor SevillskýIsidorus

Kategorie: osobnost křesťanství

Podkategorie: svatí

Místní zařazení: Španělsko

Časové zařazení: 6. století 7. století

Izidor Sevillský byl svého času považován za největšího žijícího učence; jako šiřitel vědění o antice se stal jedním z velkých učitelů středověku. Není známo, kdy se narodil; mohlo to být někdy kolem roku 560. V roce 600 či 601 se stal nástupcem svého bratra Leandra, arcibiskupa v Hispale (Sevilla). Zemřel roku 636.
Spisy
Z jeho spisů jsou nejdůležitější Etymologie (Etymologiae nebo též Origines). Jejich dvacet knih představuje encyklopedii lidského poznání. Titul se vysvětluje tak, že uspořádání věcí a poznatky o jejich podstatě vycházejí podle osvědčeného Platónova způsobu z etymologie.
Rozdělení: První tři knihy jsou věnovány sedmi svobodným uměním (1. De gramatica; 2. De rhetorica et dialectica; 3. De mathematica – tato část zahrnuje aritmetiku, geometrii, hudbu a astronomii). Čtvrtá kniha je o lékařství. Pátá kniha sestává ze dvou částí: první část pojednává o zákonu a právu, druhá o rozdělení času. V závěru následuje výtah z Izidorovy Světové kroniky (viz dále). Šestá kniha hovoří o církevních spisech a obecně o knihách. Sedmá kniha se věnuje Bohu, andělům, biblickým postavám, kléru a věřícím. Předmětem osmé knihy je církev, sekty a filozofické školy. Devátá kniha začíná výkladem o jazycích a zaměřuje se především na jazyky posvátné: hebrejštinu, řečtinu a latinu. Desátá kniha v tématu pokračuje, ale uvádí jen etymologie. Jedenáctá kniha píše o člověku a o částech lidského těla. Dvanáctá kniha se zabývá zvířaty, třináctá kniha světem a jeho částmi, čtrnáctá kniha zemí a jejími částmi. Patnáctá kniha pojednává o státech, o městech a venkově. Šestnáctá kniha je o nerostech, sedmnáctá kniha o zemědělství a zahradnictví, osmnáctá kniha o válkách, zbraních a turnajích. Devatenáctá kniha přináší informace o lodích, architektuře a oděvech, dvacátá kniha o kuchyni, předmětech denní potřeby a nábytku.
De differentiis verborum je slovníkem synonym.
De differentiis rerum probírá příbuzné pojmy, především z teologie.
Dvě knihy Synonym obsahují rozhovor člověka, stěžujícího si na svou bídu, s jeho rozumem, jenž mu doporučuje ctnost jako východisko z bídy mající svůj původ v hříšnosti.
De natura rerum (doslova „O povaze věcí“) nepojednává o látce naznačené v titulu, ale spíše de naturae rebus, tedy o rozdělení času, nebeských tělesech, počasí a klimatu, konečně o moři a pevnině; jde o jistý typ fyzikální geografie.
De ordine creaturarum podává přehled o duchovním a hmotném světě.
Světová kronika se opírá o Iulia Africana, Eusebia, Jeronýma a Viktora z Tunnuny a mnohé další. Sahá až k roku 615 (výtah v Etymologiích do roku 627).
Dějiny Gótů, Vandalů a Suébů jsou kronikou Vizigótů se dvěma krátkými dodatky o dvou dalších národech.
De viris illustribus navazuje na Gennadia a věnuje se převážně španělským spisovatelům.
Úvod do knih Starého a Nového zákona obsahuje velmi krátké předmluvy k jednotlivým biblickým knihám.
O narození a smrti Otců přináší životopisné údaje o čtyřiašedesáti starozákonních a dvaadvaceti novozákonních postavách.
Kniha O číslech vyskytujících se ve Písmu svatém vykládá mystický význam čísel 1–16, 18–20, 24, 30, 40, 46, 50, 60.
Quaestiones de veteri et novo testamento jsou malou sbírkou otázek z biblických a jiných předmětů, jež klade učitel žákovi.
Mysticorum expositiones sacramentorum, též Quaestiones in vetus testamentum, vykládají starozákonní předobrazy (typy).
Tři knihy Sentencí jsou učebnicí dogmatiky a etiky. První kniha obsahuje dogmatiku, druhá probírá principy etiky a třetí se zabývá speciální etikou. Izidor se přitom opíral o Origena a o dílo Řehoře Velikého Moralia in Iob.
V díle De fide catholica contra Iudaeos autor ukazuje, že ve Starém zákoně se předpovídá povolání pohanů, zavržení židů a existence křesťanství.
De haeresibus jsou dějiny herezí a heretických hnutí.
De ecclesiasticis officiis seznamuje v první knize s bohoslužbou, s jejími formami a náležitostmi; ve druhé pojednává o klericích a o křesťanských stavech.
Regula monachorum vychází hlavně z řeholních pravidel Benedikta a Kassiána.
Tituli jsou nápisy na zdech a na skříních v knihovně a v jiných místnostech Izidorova bytu.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i přehled autorových spisů a českou literaturu do roku 2005.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

Španělsko

křesťanství

6. století

svatí

7. století



Copyright iEncyklopedie.cz