Jednota bratrská

Kategorie: křesťanství

Toto křesťanské reformní hnutí vyrostlo spojením reformních skupin v r. 1457 v Kunvaldu v Čechách, r. 1490 byla reformováno na synodě v Brandýse n. Orl. Ideové základy propracoval kazatel Řehoř podle spisů husity Petra Chelčického (*1380 - +1452). I přes vytrvalé pronásledování ze strany krále Jiřího z Poděbrad, ale i utrakvistů Jana Rokycany a jeho nástupce Václava Korandy, získala v českých zemích mnoho přívrženců, mj. také z řad valdenských, vypuzených z Branibor, kteří se usadili na Lanškrounsku a Fulnecku. Biskup Jednoty Jan Blahoslav (*1523 - +1571) se podílel na českém překladu bible (Bible Kralická), která se stala normou spisovné češtiny. Jedním z jejích nejvýznamnějších reprezentantů byl poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský (1592 - 1670). Po porážce stavovského povstání 1620 a v následujících letech odešlo mnoho jejich přívrženců do exilu v Polsku (Lešno), do Německa (Ochranov) a později do Ameriky, kde jejich odkaz inicioval misijní společnost "Moravští bratři" (viz Moravian Brethren). Teologicky se Jednota bratrská opírala o Písmo svaté, odmítala církevní tradici, nevytvářela ani vlastní věroučný systém, spíše kladla důraz na praktický život. Až do r. 1534 opakovaně křtili, neboť křest v dětství považovali za neúčinný. Podle mínění Jednoty hříšný kněz pozbýval kněžskou moc, Večeři Páně vnímali pouze jako symbolickou připomínku utrpení Kristova (Kristus je ve svátosti přítomen "duchovně totiž, ne tělesně, posvátně totiž, ne bytně neb podstatně, ale znamenitě"). Po r. 1530 redukovala Jednota počet svátostí na dvě z původních sedmi. (viz česká konfese)

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz