iEncyklopedie.cz

Starozákonní hlavní postava stejnojmenné knihy vešla do světové literatury jako trpící spravedlivý. V naučně básnické části knihy popírá Job v rozhovoru se svými třemi přáteli starožidovskou nauku o odplatě, podle níž je každé utrpení trestem za zločiny. Ačkoliv mu hrozí, že se se pod břemenem neštěstí valícího se přes něho zlomí, vytrvá pevně ve své víře v Boha a přinutí ho svou vytrvalostí k odpovědi, která řeší otázku utrpení ve světě tím, že odkazuje na Boží nevyzpytatelnost. Zprávy, které ohlašují neštěstí, se od té doby nazývají Jobovými zvěstmi.