iEncyklopedie.cz

Teorie zbudovaná na tvrzení o oddělenosti řádu duchovního a časného, a tím přirozeně i příslušných pravomocí mezi církví a státem. V případě vzájemného vměšování však j. tvrdí, že státu přísluší vystupovat v roli soudce a vzít na sebe i řešení v oblasti duchovní a církevní. Z hlediska historického existoval (do francouzské revoluce) tzv. j. konfesionálního typu, kdy stát se prohlásil obráncem víry, vměšoval se do církevních záležitostí, osoboval si právo starat se o jednotu a nedotknutelnost církve, jmenovat - biskupy, zasahovat do církevní organizace nebo uvalovat daně na církevní majetek. Později (do zač. 20. stol.) se uplatňoval tzv. j. agnostického typu, kdy stát prohlásil, že je v záležitostech náboženství nestranný či agnostický, a aby zaručil všem občanům - náboženskou svobodu, upíral církvi jakoukoliv pravomoc na poli světském, ale také jakoukoliv moc státu v oblasti duchovní.