iEncyklopedie.cz

Rok narození a smrti Klementa Alexandrijského neznáme. Podle tradovaných zpráv se narodil nejspíš mezi roky 140 až 150; jeho úmrtí se klade do období 211 až 215. Klement získal podobné vzdělání jako apologeti, na něž ve své teologii formálně i obsahově navazuje. Zpočátku byl putujícím filozofem, usadil se až v Alexandrii jako žák Panaitiův, který tam vyučoval. Po jeho smrti se ujal vedení školy. Pronásledování katechumenů a katechetů v roce 202 ho donutilo k rychlému útěku. Jeho jméno se pak objevuje už jen jednou, a to v Kappadokii, kde ho v roce 215 považují za mrtvého.
Jeho duchovním zázemím byl tak jako u apologetů střední platonismus. Je teologem zjevení: božská pravda je podle něho poznatelná výhradně skrze Boží sebesdělení. Úkolem učitele, který je filozofem a navíc křesťanem, je, aby lidského ducha, který od přirozenosti směřuje k hmotě, znovu napřímil a pedagogicky vedl k Božímu duchu, jenž se dává ve zjevení poznat. Tento pedagogický úkol Klement vypracovává do schématu, jež následně zdomácní v křesťanské literatuře a které sestává z tří kroků: odvrácení/obrácení (konverze) – přimknutí se (výchova ve ctnostech, spodobení se s tím, k němuž se přikláním) – poznání pravdy (duchovní sjednocení, přijetí zjevení). Z duchovní literatury, jakož i z mysterijní literatury, je tento trojí krok známý v souslednosti myésis – telété – epopteia.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i přehled autorových spisů a českou literaturu do roku 2005.