iEncyklopedie.cz

Z lat. conclave, »místo zavřené na klíč«. Termín označuje jak místo, kde jsou shromážděni - kardinálové k volbě - papeže a kde přebývají ve dne v noci beze styku s okolím, dokud není volba dokončena, tak shromáždění kardinálů samých, kteří se k volbě sešli. Kdysi byl papež volen kněžími ( - kleriky) a věřícím lidem Říma. V r. 1059 vyhradil Mikuláš II. bulou In nomine Domini volbu papeže kardinálům a - biskupům a Alexandr III. v 1179 konstitucí Licet de vitanda považoval za vhodné, aby papeže volil pouze sbor kardinálů a stanovil dvě třetiny zúčastněných jako nutné »quorum«. Řehoř X. pak na lyonském koncilu 1274 ustanovil, že volba se musí provádět v k., čili v uzavřeném místě, s omezeným pohodlím, aby vyloučil příliš dlouhé uprázdnění - Apoštolského stolce. Vše, co se v k. odehrává, je přísně tajné pod trestem klatby ( - anatema). Hlasování při volbě papeže se děje v Sixtinské kapli 4 krát za den. Hlasovací lístky neúspěšné volby se spalují s papírem a vlhkými pilinami tak, aby vznikal černý kouř. Bílý dým je znamením, že papež byl zvolen.