iEncyklopedie.cz

Z arab. Qibt, odvozeno ve své době z řec. (Ai)gypt(ioi), »Egypťané«. Výraz označuje Egypťany, kteří zůstali po arabské konkvistě (639) křesťany. O koptské církvi lze mluvit teprve po chalcedonském - koncilu (451), který zbavil úřadu alexandrijského - patriarchu Dioskura a odsoudil ho jako nositele - monofyzitského bludu. Navzdory pravověrným - biskupům, kteří přesídlili z Konstantinopole do Alexandrie, velká většina egyptského lidu zůstala vždy monofyzitní jak z náboženského přesvědčení, tak z odporu vůči cizí - byzantské - moci. Vznikla tak koptská národní egyptská církev, oddělená od církve univerzální. Organizační struktura koptské církve je monarchistického typu: v čele stojí patriarcha, kterému pomáhá rada biskupů jmenovaných patriarchou, - ritus používá alexandrijský. Roku 1741 část koptské církve uzavřela unii s římskou církví.