iEncyklopedie.cz

Z velké vážnosti, které se těšila matka Ježíše Krista, vznikl v liturgickém kalendáři pravoslaví a katolické církve veliký počet mariánských svátků. Pro jejich rozdílný význam se dělí na slavnosti, svátky a památky. Víra, že Panna Maria byla jako vyvolená žena od narození bez hříchu, je obsahem slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince. Roku 1854 byla tato pravda víry povýšena na dogmatickou definici. Slavnost Zvěstování Panny Marie, devět měsíců před Vánocemi (25. 3.), vznikla z biblického vyprávění, v němž archanděl Gabriel zvěstuje Marii narození Ježíšovo. Svátek Navštívení Panny Marie (dříve 2. července, od 2. vatikánského koncilu 31. května) spočívá na biblické zprávě o návštěvě Panny Marie u Alžběty (evangelium sv. Lukáše 1,39 násl.). Slavnost Nanebevzetí Panny Marie se slaví 15. srpna. V Jeruzalémě se tento den vyvinul od 5. stol. ve svátek Dormitio (zesnutí Panny Marie). Svátek Narození Panny Marie 8. září pochází pravděpodobně ze slavnosti posvěcení dnešního kostela sv. Anny v Jeruzalémě, který byl postaven na místě, kde byl rodný dům Panny Marie. Panna Maria je s Janem Křtitelem jedinou světicí, u níž se slaví liturgicky den narození. K mariánským památkám v církevním roce patří: Panny Marie Lurdské 11. února, který se týká Mariina zjevení r. 1858 v Lurdech; Panny Marie, prostřednice všech milostí (8. května), Panny Marie Karmelské (16. července), Panny Marie růžencové (7. října), památka vznikla po námořní bitvě u Lepanta r. 1571. Cyklus svátků zakončuje svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě 21. listopadu.