iEncyklopedie.cz

Z hebr. masorah, »tradice«, čili »ti, kdo pěstovali tradici«. Výraz zahrnuje znalce - bible, kteří mezi 6. až 10. stol. po Kr. sepsali veškerá »podání« (ústní), jež se týkala biblického textu, zvláště pokud šlo o jeho správné čtení. M. se tedy starali o přepisování hebrejského textu bible a připisovali ke starému písmu z pouhých 22 souhlásek bodovou vokalizaci, neboli punktaci, a přízvuky. Kromě toho rozdělili knihy na kapitoly a verše. Existovala škola m. v Tiberiadě (západní masora) a v Babylónii (východní masora).