iEncyklopedie.cz

První kniha Nového zákona byla už v patristice nejvlivnějším evangeliem. Vznikla asi kolem r. 90 v syrské oblasti. Autor není dostatečně znám. Podle rodokmenu Ježíše a historie dětství následuje kniha obsahově Markovo evangelium, přičemž jsou včleněny mnohé řeči z jednoho pramene výroků ("pramen logií"). Horské kázání, Otčenáš, přislíbení Petrovi, ustanovení svátosti křtu a pokání a líčení posledního soudu jsou ústředními místy křesťanství. Ježíš - počatý Duchem svatým - je očekáván jako zaslíbený mesiáš a jako nový učitel vykládá definitivně zákon Mojžíšův. Židé a farizeové však odmítají tuto Boží nabídku spásy, takže po Kristově ukřižování a vzkříšení se poselství o království Božím obrací ke všem lidem a tím vznikají základy nové a univerzální církve.