iEncyklopedie.cz

Ze syrského malka, »král«. Jde o křesťany - byzantského obřadu, spadající pod antiochijský, jeruzalémský a alexandrijský - patriarchát, kteří po chalcedonském koncilu (451), na rozdíl od - monofyzitů, zůstali věrní nauce o dvou přirozenostech v jediné Kristově osobě ( - hypostáze), obhajované císařem (odtud výraz m., »královi věřící«). Zůstali spojeni s byzantskou církví i po východním - schizmatu (1054). V 17. stol. část m. obnovila jednotu s Římem a v r. 1724 byl ustaven melchitský katolický patriarchát se sídlem v Damašku. Melchitská liturgie užívá jako svůj jazyk arabštinu.