iEncyklopedie.cz

Trinitární blud ( - hereze) konce 2. stol. Pochází od kazatele Noeta ze Smyrny, jenž tvrdil, že Otec, Syn a Duch svatý nejsou v spojeni v Trojici ( - hypostáze) jako tři stejné, a přitom rozdílné osoby, ale jen tři rozličné způsoby projevu a vnějšího působení jediné osoby (lat. modus, »způsob«, proto »modalismus«). Tento blud byl známý i v Římě, především díky Sabeliovi (proto se bludu říkalo také »sabelianismus«), jenž byl vyloučen z církve papežem Kalixtem r. 217. Po krátkém úspěchu na Východě blud již ve 3. stol. vymizel.