iEncyklopedie.cz

(1907–1971), překladatel a publicista. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Právnické fakultě UK v Praze. Soukromě studoval východní křesťanství a dějiny křesťanského umění. Knižně vydal práci Ikona (1947) a Dvě studie z dějin byzantského umění (1947). V letech 1945–1948 spoluredigoval revui Vyšehrad. Pod pseudonymem Martin Šíma překládal díla N. S. Leskova, A. P. Čechova a dalších autorů. Na počátku 50. let byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 10 let vězení. Vrátil se na amnestii v roce 1960. Poté pracoval jako skladník a externí spolupracovník ČSAV. V letech 1968–1970 přispíval do měsíč­níku Via a do Katolických novin. V zahraničí vydal pod pseudonymem Pavel Strachota knihu Hlasy Otců (1970).
Heslo převzato z publikace: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století vydané nakladatelstvím CDK www.cdk.cz