Nicejské koncily

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: koncily významné události

Časové zařazení: rané křesťanství

V christologických sporech raného křesťanství se dlouho vedl spor o otázku vztahu Ježíše Krista k Bohu Otci. Na koncilu, který r. 325 svolal císař Konstantin Veliký do maloasijské Níkaie, se biskupové a teologové po odmítnutí ariánství shodli na tom, že Ježíš a Bůh jsou stejné podstaty (homoúsios, (viz hypostatická unie). Na tomto prvním ekumenickém koncilu položili tak základ k nauce o Nejsvětější Trojici. Za vedení jáhna Athanasia bylo jako nicejské vyznání víry vyhlášeno to, které používala cesarejská církevní obec při udílení křtu. Vylučovalo jakékoli podřízení Syna Otci: "... Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem ..." Prvního nicejského koncilu se zúčastnilo asi 250 biskupů, převážně z Východu, mnozí ještě se stopami po mučení z posledních pronásledování křesťanů. Druhý nicejský koncil se po dramatických začátcích konal v r. 787. Koncil svolala se souhlasem papeže Hadriána I. byzantská císařovna Irena nejdříve do Konstantinopole, kde byl rozehnán vojskem, a proto se sešel v Niceji. Koncil jednal o uctívání obrazů (viz obrazoborectví). Závěry koncilu rozlišily mezi klaněním (latreia), které přísluší pouze Bohu, a úctou (proskynesis), již je možno prokázat také stvořenému. Smysl ikony nespočívá dle koncilu v ní samé, ale v tom, na koho ukazuje (viz Krista nebo světce).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

rané křesťanství

koncily

významné události



Copyright iEncyklopedie.cz