iEncyklopedie.cz

Kromě spásy a zatracení uznává katolická víra v posmrtný život ještě třetí přechodný stav pro duši, která již opustila tělo zemřelého. Navazuje na pozdně židovskou tradici (viz šeol), jak je obsažena v 2. knize Makabejských 12,43-46 (viz deuterokanonické knihy), kde se praví, že Juda Makabejský poslal sbírku do Jeruzaléma, aby byla obětována smírná oběť za hříchy padlých bojovníků, aby byli zproštěni hříchů. V křesťanském smyslu jej formulovali církevní otcové Origenés a Augustin. Církevní učení o očistci bylo vyhlášeno na koncilech v Lyonu (1274), ve Florencii (1439) a v Tridentu (1563). Pravoslaví učení o očistci neuznává, protestantizmus ho odmítá jako nebiblické.