Očistec

Kategorie: křesťanství teologie

Církev nazývá o. stav konečného očišťování se vyvolených, čili očišťování těch, kdo zemřou v - milosti Boží, ale nemají ještě potřebnou - svatost, aby mohli vstoupit do nebeské radosti. Nauku víry, která se vztahuje k očišťování, formulovala církev hlavně na - koncilech ve Florencii (1439) a v Tridentu (1536). Měla na mysli také modlitby za zemřelé, o nichž hovoří Písmo svaté (2 Mak 12,46, srov. Kat. 1030-1032).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

teologie



Copyright iEncyklopedie.cz