iEncyklopedie.cz

Narodil se začátkem 14. století ve Florencii. Tam také vstoupil do karmelitánského řádu. Roku 1348 byl na generální kapitule ustanoven provinciálem toskánské provincie. Vzápětí prošla Evropou vlna morové epidemie. Na podzim 1349 byl jmenován biskupem ve Fiesole poblíž Florencie. Ačkoliv jeho předchůdci již po desítky let sídlili ve Florencii, on odešel mezi své věřící a ke své katedrále. Skromností života získal prostředky na potřebnou obnovu biskupství. Diecézi řídil s podivuhodnou láskou, apoštolskou horlivostí a rozvážností. Nebylo snadné čelit nešvarům, zvláště v řadách duchovenstva. Vynikal láskou k chudým, nemocným a pocestným. I jako biskup žil ve svém paláci spolu se služebníky a dvěma karmelitány nadále asketickým životem. Zemřel 6. ledna 1374. Za svatého byl prohlášen v roce 1629. Jeho tělo je uloženo pod oltářem v jemu zasvěcené kapli karmelitánského kostela ve Florencii. V římské lateránské basilice mu r. 1734 zasvětil nově zbudovanou kapli svého rodu papež Klement XII. (Corsini).
Text převzat z Propria Denní modlitby církve Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské