Ordinář

Kategorie: křesťanství

Z lat. ordinarius. Tento termín označuje představeného - církevního úřadu, vykonávajícího řádnou moc, srovnatelnou s výkonem úřadu - biskupa. Podle CIC 134, par. 1 a 2 se o. dělí na: a) místní o., je-li jejich pravomoc vázána na místo, čili je vykonávána vůči věřícím, kteří se nacházejí na vymezeném území, jsou jimi římský papež, diecézní biskupové a osoby z hlediska pravomoci jim na roveň postavené (srov. CIC 381, § 2), dále osoby, které, ač jen prozatímně, jsou představenými místní církve (srov. CIC 413), generální a biskupští - vikáři (CIC 476), b) prostí o., je-li jejich pravomoc osobní, čili vykonávaná vůči jejich podřízeným, ať se nacházejí kdekoli, jsou to nejvyšší představení - řeholních společností duchovenských papežského práva (CIC 596, par. 1) a společností apoštolského života téže právní povahy (CIC 732), - prelát osobní - prelatury (CIC 295, par. 1) a vojenští či polní ordináři.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz