iEncyklopedie.cz

Z řec. pan, »vše«, a psýché, »duše«. Názor, podle kterého mají všechny věci v přírodě svou duši, tedy také podobnou duševní činnost jako člověk. Tento názor sdílel jak Empedokles, tak Herakleitos, ale zvláště přírodní renesanční filosofové, mezi nimi B. Telesius, G. Bruno, T. Campanella atd. G. Bruno mluvil o »duši světa« (anima mundi), která se rozlišovala v jednotlivých zvláštních duších různých věcí.