Patriarcha

Kategorie: křesťanství

Z řec. patriárches (z patriá, »posloupnost«, a arches, »hlava«). Termín oynačuje jak předky židovského národa, tak i - biskupy některých významných sídel katolické církve a - Východních církví. a) V prvním významu se vztahuje v úzkém smyslu na zakladatele rodů - Izraele: Abraháma, Izáka a Jákoba. V širším smyslu na předky, kteří žili v období mezi Adamem a Abrahámem (Henoch, Metusalem, Noe atd., srov. Gn 5,3-32). b) Ve druhém významu již koncil nicejský (381) přiznal zvláštní důležitost biskupským sídlům v Římě, Antiochii a Alexandrii, později sněm v Konstantinopoli (371) k nim připojil i sídlo v Konstantinopoli, jakožto »nový« Řím, a - koncil chalcedonský (451) uznal stejnou hodnost i sídlu v Jeruzalémě a zdůraznil, že sídlo v Konstantinopoli je nejdůležitějším sídlem Východu a následuje ihned za sídlem v Římě. Postupem času si konstantinopolský p. pro sebe vymohl titul »ekumenický p.« s postupným zavedením zvykového práva zasahovat do jiných p. Na Západě byl r. 1451 zřízen p. benátský (jako přenesení starého patriarchátu z Akvileje, existujícího od 6. stol.). Později, po objevení Ameriky byl zřízen p. západní Indie se sídlem v Madridu, v r. 1716 Klement XI. udělil titul p. lisabonskému arcibiskupovi a Lev XIII. jmenoval p. východní Indie arcibiskupa v Goa (Indie). Po připojení některých východních církví k Římu byly zřízeny p. pro jednotlivé rity (p. pro maronity, melchity, Arménce, Kopty atd.). V církvi lat. obřadu titul p. znamená pouze poctu a titul není spojen s mocí výkonnou, pokud z papežského práva nebo schváleného obyčeje neplyne něco jiného (CIC 438).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz