Pecka, Dominik
Kategorie: osobnost
Časové zařazení: 20. století
(1895–1981), kněz, teolog, filozof, prozaik, esejista, narozený v Čejkovicích (okr. Hodonín). V letech 1914–1918 studoval na brněnském teologickém učilišti, na kněze byl vysvěcen v roce 1918. Působil na různých místech v duchovní správě, v letech 1926–1941 a 1945–1946 jako středoškolský profesor na gymnáziích v Jihlavě a Brně. V letech 1949–1950 docent sociologie na teologickém učilišti v Brně. V letech 1954–1960 byl vězněn na Pankráci, ve Valdicích a na Mírově. Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci mu udělila v červnu 1969 čestný doktorát teologie. Z tomistického hlediska se zabýval problematikou filozofické antropologie a křesťanské etiky: Smysl člověka (1936), Umění žít. Katolická mravouka (1937), Moderní člověk a křesťanství (1948), Člověk. Filosofická antropologie 1–3 (1970–1971) aj. Dále publikoval díla beletristická (např. historický román Neviditelný prsten z roku 1946), pedagogická, a překladatelská. Autor esejistických knih: Svatí a lidé (1934), Tvář člověka (1939), Cesta k pravdě (1940). Přispíval do časopisů Archa, Vychovatelské listy, Filosofická revue, Na hlubinu aj. V letech 1936–1942 redigoval edici Knihy duchovní orientace. Autor monografie Josef Florian (1976), pamětí Z deníku marnosti (1993) a Starý profesor vzpomíná (1996). Zemřel na Moravci (okr. Žďár nad Sázavou).
Heslo převzato z publikace: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století vydané nakladatelstvím CDK www.cdk.cz
Copyright iEncyklopedie.cz

Malý slovník osobností Českého katolicismu 20. století s antologií textů
Z deníku marnosti