iEncyklopedie.cz

Jde o postoj nebo chování, které vede druhé ke konání zla. P. je závažným proviněním, jestliže ten, kdo je působí jednáním nebo opomenutím, svádí druhé úmyslně k těžkým prohřeškům. P. nabývá zvláštní závažnosti pro postavení těch, kteří je dávají, nebo pro slabost těch, kteří jsou mu vystavení. Kristu Pánu dalo podnět k tomuto zlořečení: »Kdo by pohoršil i jednoho z těchto maličkých..., bylo by mu lépe, kdyby mu pověsili na krk mlýnský kámen a vrhli ho do mořské hlubiny« (Mt 18,6). P. je těžké, když ti, kdo je dávají, mají podle přirozenosti nebo ze své funkce učit a vychovávat druhé. P. může být vyvoláno zákonem nebo institucemi, módou nebo veřejným míněním (Kat. 2284-2287).