Porfyrios

Kategorie: osobnost

Časové zařazení: 3. století

Novoplatonik Porfyrios z Tyru se narodil roku 232/233 a asi třicet let patřil k nejvýznačnějším Plotinovým žákům; většinu života pobýval na Sicílii a zemřel počátkem 4. století.
Byl velmi plodným spisovatelem; známe 77 titulů jeho spisů. Je zde třeba jmenovat jeho Patnáct knih proti křesťanům, které napsal na Sicílii v letech 270 až 275. Toto dílo považovala křesťanská strana za dosud nejnebezpečnější útok v dějinách církve. Autor v něm shrnul nejen veškeré argumenty, které až do jeho doby postavili pohanští polemici proti křesťanství, ale dokonce vynaložil velké úsilí, aby vyvrátil argumenty křesťanské apologetiky proti pohanským útokům; a činil tak s pozoruhodným důvtipem. Jeho dílem se pohanská polemika s křesťanstvím pozvedla na zcela nový základ.
Kniha byla záhy, pravděpodobně již za Konstantina, zakázaná; bylo nařízeno, aby se spálila a také aby byl potrestán ten, kdo ji vlastní. Tyto zákazy se opakovaly vícekrát, a kniha se nám samozřejmě nezachovala. Též obranné spisy proti ní, jejichž počet ukazuje na nebezpečnost útoku (Eusebius, Metoděj, Apolinář, Makarios Magnes), zmizely buď beze stopy, nebo se z nich zachovaly jen nepatrné fragmenty, takže není možná ani jejich rekonstrukce, a tím méně rekonstrukce Porfyriových textů.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i českou literaturu do roku 2005.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

3. století



Copyright iEncyklopedie.cz