Premonstráti

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: řeholní život mužské řády premonstráti

Řeholní - kanovníci patřící k mnišskému - řádu založenému sv. Norbertem z Xanten (přibl. 1082-1134) v Prémontré r. 1120. Schváleni byli Honoriem II. r. 1126. P., kteří vznikli jako kajícnické hnutí, byli organizování centralisticky, podle vzoru - cisterciáků. Rychle se šířili, zůstali však přesto nejmenším ze čtyř velkých »opatských řádů« ( - benediktini, cisterciáci a - augustinianští kanovníci). V době jejich největšího rozkvětu měli 630 - opatství. Titul - představeného byl hlavně ve střední a východní Evropě nahrazen později titulem - opata. Ve 12. stol. použil sv. Dominik od p. bílý hábit (pro který se stoupencům sv. Norberta říkalo »bílí kanovníci«), jejich - ritus (římsko-galikánská liturgie obsažená v Liber ordinarius) a velkou část stanov. Podporován přízní feudálních pánů a - biskupů nakloněných - gregoriánské reformě, pracoval řád úspěšně na kolonizaci a pokřesťanštění středního, východního a severního Německa. Po počátečním období, kdy převládalo kontemplativní zaměření (Prémontré), se prosadil život činný (Magdeburg). Klement III. r. 1188 dal p. souhlas, aby zastávali úřady - farářů. Tato aktivní činnost jim zůstala až po dnešní dobu jako hlavní úkol. Početné jsou ženské kláštery premonstrátek, kde - mnišky vedou kontemplativní život.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

premonstráti

řeholní život

mužské řády



Copyright iEncyklopedie.cz