Presbyter

Kategorie: křesťanství

V katolické církvi ten, kdo od - biskupa obdržel kněžské - svěcení a spolupracuje s ním v Boží službě ke spáse věřících. V prvních křesťanských společenstvích odpovídali p. za jejich správu. Počátkem 2. stol. se p. v Malé Asii spojují jakoby v jeden útvar (presbyterium), který pomáhá a radí biskupovi, celebrují spolu - eucharistii, vkládají s ním ruce při svěcení jiných p. (sv. Hippolyt, Traditio apostolica, 8), udělují křest (Tertulián, De baptismo, 17), posluhují svátostí - pomazání nemocných (Jak 5,14) a vykonávají funkci katechetů a učitelů (1 Tim 5,17). V - protestantských církvích je p. voleným zástupcem věřících. Je členem presbyteria (rady starších, staršovstva), orgánu, který stojí v čele náboženské obce. V Českobratrské církvi evangelické starší sboru, člen kolegia, zvaného staršovstvo, které spravuje sbor. Presbytery povolává sbor ze svých členů. Presbyter (který na rozdíl od - faráře nemusí mít teologické vzdělání a není zaměstnancem církve) může být poveřen ke službě slova a svátostí, tedy ordinován. - Kněz.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz