Reformace

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: církevní dějiny

Náboženské hnutí 16. stol., směřující k »reformě« církve ( - protestantismus). Jeho počátek lze datovat 31. říjnem 1517, kdy Martin Luther uveřejnil 95 tezí o - odpustcích. Pak následovaly disputace v Heidelbergu (1518) a Lipsku (1519). Dalo se tak do pohybu rozsáhlé hnutí, ve kterém se spojily v opozici proti římské papežské církvi nejrůznější skupiny (knížata, šlechta, měšťané, rytíři, rolníci) různého zaměření (humanismus, německý nacionalismus, touha po nezávislosti říšských států). První období r. (1517-1525) bylo pod vlivem silné osobnosti M. Luthera a jeho náboženské zkušenosti, která v tomto augustiniánském mnichu dozrávala přes studium - bible (sola scriptura). Úvahy nad - listem sv. Pavla Římanům ho přesvědčily, že Bůh spasí člověka zadarmo, ze zásluh Kristovy oběti, nezávisle na skutcích člověka. Rozvíjel tak teorii - ospravedlnění z pouhé víry. Luther vedl také rozsáhlé útoky na katolické učení o - svátostech (kritika učení o - transsubstanciaci, kritika odmítání podávat pod obojí, kritika svátostné povahy - mše svaté a počtu - svátostí). Kromě toho obžaloval církev z mravního úpadku a zpochybňoval papežský - primát. Odpovědí Lva X., napadaného přímo v otázce odpustků, byla exkomunikační bula Exsurge, Domine (červenec 1520), která Lutherovy téze prohlásila za bludné. Druhá fáze r. (1525-1550) se odehrála ve znamení vnitřní výstavby a upevnění nauky. Reformační - teologie byla v plném rozsahu formulována na sněmu v Augsburku (1530), v tzv. Augšpurském vyznání, sepsaném Melanchthonem, zatímco ujednání o náboženském smíru, uzavřené mezi Karlem V. a protestanty (Augsburk, 1555), znamenalo uznání luteránského vyznání a potvrdilo náboženské rozdělení Německa. V dalších letech se r. rozšířila především do severní Evropy. - Luteránství, - kalvinismus, - husitství, - anglikanismus, - zwingliánství.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

církevní dějiny



Copyright iEncyklopedie.cz