Římská otázka

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: papežství

Místní zařazení: Vatikán

Politicko náboženská neshoda mezi italským státem a Apoštolským stolcem, která vznikla vyhlášením sjednocené Itálie (1861) a po obsazení Říma armádou (1870). Když církevní stát zanikl, Pius IX. (1846-1878), oběť sjednocení italského státu, se považoval za »vatikánského vězně« a odmítal jakékoli návrhy kompromisu pro urovnání. Italská vláda mu zaručila takzvanými Leggi delle Guarentigie z 13. 5. 1871 plnou svobodu a nedotknutelnost při řízení církve, pocty a výsady panovníka, používání vatikánského paláce a zahrad a dalších budov s výlučným vlastnickým právem, a slíbila kromě toho přiměřené odškodnění. - Papež se bránil - encyklikou Ubi nos z 15. 5. 1871 a »uchvatitele« dal do - klatby. Za této roztržky papež připojil non expedit z 1874, kterým se italským katolíkům zakazovalo zůčastnit se politických voleb. Tento zákaz byl ztížen r. 1886 a odvolán teprve Piem X. v r. 1905. Ř.o. byla definitivně vyřízena podepsáním - lateránských smluv (11. 2. 1929) mezi italským státem a Apoštolským stolcem.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

papežství

Vatikán



Copyright iEncyklopedie.cz